Čínské pyramidy - podivnější než fikce

24.10.2012 09:30

Na jižním břehu solného jezera stojí kovová pyramida údajně vysoká něco mezi 50 a 60 m. Před stavbou se nacházejí tři jeskyně, každá s trojúhelníkovitým vstupem. Dvě menší se zhroutily, ale střední největší je stále průchodná. Uvnitř leží na zemi 40cm dlouhá trubka se spojem v půli. Z další červenohnědé trubky ční ze země jen okraj. Poblíž jeskyně jsou po jižním břehu solného jezera poházeny další půlky trubek, kusy kovu a podivně tvarované kameny. Některé trubky vedou do vody, neví se, co číhá ve slaných hlubinách. Pokud by se toto místo nacházelo na okraji nějakého čínského městského komplexu, člověk by řekl, že jde o průmyslové znečištění. Ale tady jsme na úpatí hory Baigong Šan, v opuštěném koutě provincie Qinghai. Do nejbližšího města je to 40 km. Mohly by to tedy být zbytky mimozemské odpalovací rampy staré 20-30 tisíc let, jak horečně spekulují čínská média?

Je tam život, Qine…
"Prostředí je tu drsné," říká Qin Jianwen, vedoucí místního správního tiskového oddělení oblasti Delingha. „Nikdo tu nežije, o moderním průmyslu ani nemluvě- jen pár kočovných pastevců na severní straně hor.“ „Dokud ty zbytky neuvidíte na vlastní oči, neuvěříte tomu“ říká Je Žu, reportér z místních Lanžu Morning News, který byl na místě jako jeden z prvních. „Je těžké se držet vědecké terminologie, když o tom máte mluvit. Jsou tam všude jen ty železné trubky….vypadalo to tam přímo strašidelně“. U vchodu do jeskyně je na tucet trubek o průměru 10-40 cm, vedoucích přímo do hory, zjevně upevněných vysoce kvalitní technikou. Asi 80 m od jeskyní se rozkládá třpytivé jezero Toson, na jehož pláži a pobřežních skalách jsou poházeny trubky o průměru 2- 4,5cm. Mají všelijaké nezvyklé tvary. Nejtenší z nich vypadají jako párátka, ale ani přes dlouhé roky pohybu písku nejsou uvnitř ucpány.


Místo, kterému čínský tisk říká „relikty E.T.“ bylo poprvé zmíněno v roce 1998 skupinou amerických vědců, kteří pátrali po zkamenělinách dinosaurů. Tým upozornil místní správu oblasti Delingha na existenci stavby, ale nález byl více méně ignorován, a to až do uveřejnění zprávy Henan Dahe Bao v červnu. Je Žu s kolegy se v nedalekém Lanžu rozhodl příběh využít a zahájit vlastní pátrání. Zpracovali šest zpráv s detaily expedice a dalšími nálezy. Drželi se skutečnosti. Popisovali jen to, co viděli. Fakta se i tak zdála neuchopitelná. Po celodenní terénní jízdě terénem a bouří dorazili k Baigong Šan. Bylo to jako peklo, vzpomíná Je Žu. Nic tam nerostlo. Zeptáte-li se, zda jde o důkaz o mimozemských aktivitách, odpovídá Je pragmaticky: „ Neexistuje obecná odpověď, která by v blízké budoucnosti uspokojila všechny. Osobně si však myslím, že jde pouze o neobvyklý geologický úkaz. Proč by mimozemšťan chodil na takové hrozné místo? Nic tam není.“

Dle oficiálního názoru představitele místní správy Qina je však jasné, proč by si návštěva z vesmíru vybrala pusté horské svahy. „Objevil se názor, že místo bylo startovací věží opuštěnou mimozemšťany“ řekl Qin agentuře Xinhua News dne 16 června. „Teorie je založena na skutečnosti, že jde o místo s velkou nadmořskou výškou s velice řídkým vzduchem. Tyto podmínky z lokality dělají ideální místo pro astrologii (?- pozn. překl.)“.

Podle agentury Xinhua News ukazují výsledky předběžné analýzy skal a kovů, že trubky jsou ze 30% složeny z oxidu železitého s vysokým obsahem kysličníku křemičitého a oxidu vápníku; 8% složek bylo zařazeno jako „neidentifikovatelné“. Inženýr Liu Šaolin z tavírny rud Xitie Šan, který prováděl první studie, říká, že úroveň obsahu kysličníku křemičitého a oxidu vápníku ukazuje, že trubky byly na horském úbočí po dlouhou dobu. Odmítá ale odhadovaných 30 tis. let – kloní se spíše ke kratší době cca 5 tis. let. „Předběžné výsledky učinily z místa ještě větší záhadu“ říká Qin. Tavba železa se datuje nějakých 2 tis. let, a proto jakýkoli závěr činí z místa důležitý objev. Správa oblasti Delingha již místo považuje za turistickou atrakci. Značky na silnici ukazují k „reliktům E.T.“ Lokalita již nalezla své místo v investičních plánech a v turistických průvodcích.

 

Podivnější než fikce
Předběžné zprávy jsou hotovy. Výzkumníci z pekingské Organizace výzkumů UFO teď plánují na konec července podrobnější expedici. Ředitel projektu „Qinghai“ Wej Juguang, který se nedávno vrátil z lokality, popisuje místo jako pustinu. Místo je prý totálně pusté. Nikde ani živáčka v okruhu 500 mil. Za touto pomyslnou hranicí však bují bohatý život divočiny. Neexistuje tam doprava, cestu není snadné sledovat. Auto s novináři z Xinhua skončilo ve škarpě. Wej nechce sdělit svůj názor, zda jde o skutečné pozůstatky mimozemských struktur, ale je rád, jaké pozdvižení nález vyvolal. Je podle něho na čase vynést UFO na světlo. Je rád, že se do Qinghai jelo podívat tolik lidí. Červencová expedice bude podle Weje složena z týmu deseti odborníků, z deseti novinářů, a z televizního štábu CCTV. „Je velký zájem o účast, přihlásilo se již 40 odborníků“, říká Wej. Nejstaršímu zájemci je přes 80, ale z důvodu nadmořské výšky nad 2000 m byl stanoven věkový limit účastníků na max. 60 let. Tisková kampaň je z velké míry výsledkem Wejovy snahy rozvířit zájem. Napsal řadu článků, které se po počátečním nezájmu setkaly s úspěchem. Nyní se Wejovi z řad reportérů jen hrnou zájemci o návštěvu místa.


Joseph Wang, úřadující předseda hongkongské Asociace UFO je se svým názorem na nalezené pozůstatky opatrný. Bez konkrétního výzkumu na místě nechce věc komentovat. Klidně by však přesto věřil, že by trubky mohly být mimozemským projektem. Celkově je podle Wanga čínský přístup k výzkumu UFO relativně vědecký. Většina diskusí se prý pohybuje v rámci plánů na kosmické lety a vojenských projektů. Lidé tolik mluví o UFO jen proto, že je spatří je občas. Ale analogicky by mohly být mimozemského původu například i kočky. Ale protože je vídáme každý den, považujeme je za pozemská stvoření. „Ale jak to můžeme vědět?“- ptá se Wang.


Ať už budou závěry expedice jakékoli, zájem médií a ochota úředníků diskutovat o možnosti nevysvětlitelného fenoménu mohou být pro někoho překvapivé, zejména porovnají-li se se záznamy o UFO jinde ve světě. „ V Číně je rozhodně možno svobodně mluvit o paranormálních záležitostech“ říká německý ufolog Hartwig Hausdorf, autor Čínského Roswellu, ve kterém zkoumá paranormální interpretace Bílých pyramid, objevených poblíž města Xi’an. V čínské mytologii jsou podle něho legendy o vládcích, spouštějících se dolů od hvězdného lidu na kovových dracích.
Při svém vlastním průzkumu Bílých pyramid neshledal Hausdorf žádné potíže se shromažďováním důkazního materiálu na podporu svých teorií o dávné paranormální aktivitě. Čínská oficiální místa podle něho udělala od 70. let velký krok vpřed. Přitom v USA panuje kolem tohoto něco jako vojenský režim a lokality spojované s UFO jsou uzavřeny, např. Area 51 (tajná základna, o které se říká, že jsou zde skrýváni mimozemšťané a UFO ke genetickým pokusům apod.).

I když o existenci pyramid poprvé informoval již americký vojenský pilot, letící nad Čínou během II. světové války, lidé uznali jejich existenci až poté, co Hausdorf začal v roce 1994 se svým výzkumem. Dostal povolení prozkoumat lokalitu s video kamerou, a doslova vystoupil na pyramidy. Úřady byly v celé věci velice benevolentní. V USA by podle německého badatele bylo se vstupem na podobné území mnohem více potíží.

 

Jo Lusby a Abby Wan Publikováno na stránkách Hade.

Späť

Diskusná téma: Čínské pyramidy - podivnější než fikce

Neboli nájdené žiadne príspevky.